ČD – Špatná volba?

Po delší době jsem se rozhodl použít k dopravě ČD. Vyrazil jsem dostatečně včas, aby mi snad vlak jedoucí na čas neujel. Na internetu jsem si zjistil kolik mě bude stát jízdenka, abych předešel nepříjemnému překvapení u pokladny. Vzhledem k tomu, že pokud bych si jízdenku zakoupil přes eshop, ušetřil bych celé 3 Kč, ale musel bych vyplňovat registraci, zvolil jsem si nákup naživo. Smířil jsem se i s tím, že budu platit téměř dvojnásobek, než bych platil za autobus. Když jsem se paní zeptal na nějakou slevu, dala mi neodolatelnou nabídku že si mohu zakoupit průkazku za 1000 Kč a pak dostanu slevu 25% a to na celé tři roky. Co na plat, zaplatím plnou cenu bez velkorysé slevy.
I přes tyto lehce zvýšené finanční náklady jsem se rozhodl, že si cestování vlakem vychutnám. Záhy mne znepokojil pohled na tabuli, kde se u mého spoje objevila hodnota 30 min. Vzhledem k tomu, že vlak vyjížděl z Prahy Hlavního nádraží a já nastupuji v Libni, přijde mi 30 minut přeci jen trochu moc. O chvilku později se vše vysvětluje. Z ampliónu paní hlásí důvod zpoždění – pozdní přistavení soupravy. A také dodává, že se ČD omlouvají a tím je celá záležitost vyřízena. Držím v ruce lístek a s myšlenkou, že si nedopřeji výlet vlakem, jdu k pokladně. Ještě zkouším najít řešení, jak dorazit do cílové stanice včas. Marně. Další vlak jede také za půl hodiny. Po chvíli přichází nové hlášení, že ten další vlak byl odkloněn a přes Libeň z provozních důvodů nejede. A cestující mají použít MHD a přepravit se na jinou zastávku.
Po půl hodině čekání můj pozdně přistavený vlak přijíždí. Mohu si dokonale vychutnat nostalgii, za posledních 20 let, co jsem schopen si věci pamatovat, se vůbec nic nezměnilo. Snad jen kupé vypadá více opotřebovaně. Alespoň že se tu topí.
Po ujetí několika kilometrů nás červený semafor ještě na pár minut zdržel. Je jasné, že do dvaceti minut v cílové stanici nebudu, zvlášť, když jsme na okraji Prahy.
Vyvstala mi vzpomínka na cestu autobusem se Student Agency. Nový pohodlný autobus, o 40% levnější jízdenka, horká čokoláda, noviny, wifi a příjemná obsluha. V některých firmách platí rčení: „Náš zákazník náš pán“, ale u ČD to tak žel není. Škoda jen, že na zodpovědných místech, sedí lidé, kteří si drží jen to svoje korýtko a víc je nezajímá. Dokud to tak bude, budeme s ČD absolvovat jen nostalgické cesty.